Rachot motorů se tak uklidnil, z jezdců opadal stres, pořadatelé balili vlajky a opouštěli svá stanoviště a depo se pomalu vyklízelo od přihlížejících diváků. Zuřivý novinář Tom dělal stále ještě fotky a tak i já jsem se napíchl na přípojku elektřiny a vytvářel jsem svou první fotogalerii z Maasmechelenu. Blížil se večer a já se těšil, jak se všechny ty příhody o nočním veselí změní v realitu… omyl.
Netušil jsem, že noční život na rallycrossu jsou jen řeči a realita je naprosto odlišná. Většina závodníku se úderem osmé hodiny vydala do sprchy, aby se za několik málo minut vydala ke spánku – prý načerpat nové síly. Ani mechanici nezůstali pozadu a tak bylo depo již okolo 22 hodiny ponořené do nočního světla a ozvučené pouze zvukem cvrčků - …ale prd… přeci by jste mě nevěřili!
Naše pouť depem započala u našeho pana domácího – Zdeňka Čermáka. Zde jsme v družném rozhovoru nejprve probrali fotografie, poté vymýšleli svatební dort pro jeden nejmenovaný pár a nakonec se družili s Marcelem Snoijersem. Nevíce si s ním rozuměl právě Tomáš, který tak dal vyniknout svým rétorickým schopnostem v jazyku anglickém, a troufnu si i říct, že pro tuto chvíli mluvil anglicky lépe, než česky. :o) Vzhledem k tomu, že přítomno bylo vícero českých jezdů, vydali jsme se na průzkumnou a ochutnávací akci. Kroky nás za vydatného deště dohnali až do stanu Pavla Vimmera . Zde jsme zjistili, že má Pavel nejen trochu obavy ze startu druhé rozjížďky, kde stojí jako sardinka mezi Timerzianovem a Kalným, ale také že má výborné pistácie, do kterých jsme se ihned pustili a většinu mu snědli. Od Pavla Vimmera jsme se takticky vydali také k Pavlovi, tentokráte však Koutnému. Zde již byla zábava v plném proudu a tak jsme snadno zapadli. Ke všemu ještě zde bylo točené pivko, takže ke spokojenosti nechybělo vůbec nic. Nevím v kolik hodin, ale naštěstí včas jsem vyhodnotil, že by se chtělo takticky vytratit, přeci jen Warm up začínal v 8.30. Vydal jsem se proto na kutě, přesněji na mé místo ve Střelnici. Zde jsem se uvelebil a za pravidelně dopadajících kapek vody usnul.
Ráno, no nevím jestli se max. 5 hodinovému spánku dá říkat vůbec ráno, jsem byl vzhůru jako první. Cestou na toaletu jsem potkal ještě rozespalého „Dudu“ Duvala, který však vypadal o poznání lépe než já. U umyvadla jsem si vyměnil vážný pohled s Michaelem Jernbergem a šel si připravit „nádobíčko“ (rozumněj fotoaparát) na nedělní závod. Warm up jsem sledoval na valu pro diváky. Koukali zde ale i špičky rallycrossu jako, Enerberg, Børseth ale i krásná a blonďatá Jeanette Sormoen.
Několikrát jsem přemýšlel, v jaké disciplíně na úrovni ME, MS máte možnost přiblížit v průběhu závodu se ke svým idolům, hvězdám až takhle blízko. V MS v rally jste od jezdů odděleni pevnými zábranami a ještě uličkou, zde ne. Dokonce můžete tyto hvězdy rallycrossu potkat normálně chodit v davu. Važme si toho, protože může přijít doba, kdy i oni budou za pevnou zábranou a vidět je tak budeme moci jen dalekohledem.
Warm up pomalu končí, závodníci měli obzvláště těžkou úlohu s volbou pneumatik. Trať byla po vydatné dešťové přeháňce mokrá, ale vyjetá hlavní stopa rychle osychala. Na trati to bylo znát hlavně na šotolinovém úseku, kde nezvládlo svůj vůz hned několik jezdců a předvedli nám tak piruety hodné MS v krasobruslení. J Největší zážitek z tohoto místa byl samozřejmě start vozů nejsilnější kategorie. Vozy disponující výkony přes 500 koní vydávají randál jako startující letadlo a někdy jsem měl pocit, že chtějí právě jako letadlo od startu odletět místo odjet. Je zajímavé sledovat tu dokonalou souhru motoru, karoserie, podvozku a pneumatik… Když toto poberete a pochopíte, zůstanete jen nechápavě stát a koukat jak fungují brzdy…, to je prostě neuvěřitelné.
Warm up za námi a před námi druhé série rozjížděk, jdu si dát obligátní hranolky, které tu mají pravdu fantastické. Doufám, že všichni víte, že právě hranolky jsou původem z Belgie… nevíte ???!! Já vím, říká se French fries….(francouzské hranolky), ale původ je opravdu v Belgii. Hranolky vlastně jedli Belgičtí vojáci za války a protože mezi sebou mluvili francouzky, byly považováni za Francouze, proto ten název French fries. Tak to bylo trochu z historie. Hranolky si na okruhu můžete koupit na 3,5 Euro a dostanete opravdu velký kornout plný až po okraj, jako omáčku můžete mít majonézu, velice ostrý kečup, či speciální hořčicovou majonézu.
Druhá série rozjížděk, na startu vozy divize D2 s Romanem Častoralem. Roman od startu vypálil jako první, trať doslova prolétl a opět vyhrál. V Divizi D1A se dařilo i Václavovi Veverkovi, který taky vyhrál. Pavel Vimmer se bál této první rozjížďky, protože startoval ve velmi silné rozjížďce, nakonec vše dobře dopadlo a Pavel si dojel pro třetí místo.
V nejsilnější divizi vyhrál svou rozjížďku i Pavel Koutný a to ve velmi rychlém, šestém času.
Třetí série rozjížděk byla asi nejdramatičtější. Nejprve se v Divizi 2 podařilo výborně odstartovat Viktorovi Mužíkovi, a dostat se na průběžné druhé místo. Bohužel ho postihl hned dvojitý defekt přední a zadní levé pneu a Viktor tak ze závodu odstoupil. Romanovi Častoralovi se podařilo zajet výborně takticky a svou rozjížďku vyhrál.
V divizi 1A úřadovala stejně jako v sobotu německá závodnice Mandie August. Té se zalíbil vůz Pavla Vimmera natolik, že se s ním rozhodla zatančit menší balet. Po tomto sice krátkém, ale zničujícím extempore skončil Pavel v hlubokém kačírku a rozjížďka pro něho skončila. Zdeněk Čermák ve své rozjížďce bojoval jako lev a postupně se propracoval až na druhou pozici.
Poslední rozjížďka nejsilnější divize dopadla výtečně pro Pavla Koutného, ten se vyhnul tlačenici v první zatáčce a dojel si pro druhé místo ve své poslední rozjížďce.
Finálové jízdy byly dokonalé, úžasné nasazení všech posádek vygradovali až ve finále A kam se bohužel nedostal Roman Častoral. Ve finále B skončil těsně na druhém, nepostupovém, místě. Do finále A se nedostal ani Pavel Koutný. Ten na startu trochu zaspal a do cíle dojel na 6 místě finále B. Do finále A se naopak dostali Zdeněk Čermák a Jaroslav Kalný. Finále vyhrál Timur Timerzyanov. Jaroslav Kalný dojel do cíle na čtvrtém místě a Zdeněk Čermák na místě pátém.
Ve finálové jízdě se dostal do čela belgický jezdec François Duval, do první zatáčky přijel už s velkým náskokem (až skoro s moc velkým). Françoisovi se na domácí půdě podařilo vyhrát a tak se stal druhým jezdcem „rally“ , který dokázal vyhrát v finále A v divizi 1. Z druhého místa se radoval Liam Doran a na třetím místě proťal cílovou fotobuňku Michael Jernberg.
No jak to shrnout…. Byl to sakra super výlet, cesta utekla jako voda, díky skvělým řidičům.Trať v Maasmechelenu je pro diváky více než přívětivá, pořadatelé si Vás vlastně ani nevšimnou (pouze u kasy a dost důrazně). Atmosféra je ve večerním depu nepopsatelná a závodníci na trati předvádějí opravdu pěkné souboje. Nezbývá než doporučit závody všem divákům a zároveň je pozvat do Sosnové u České Lípy, kde se závod ME pojede v termínu 18.9.2010 - 19.9.2010. A mě nezbývá nic jiného, než doufat, že mě Tom Racek, vezme ještě někdy někam sebou. :o) Díky Tome!
