Jsme parta čtyř lidí, co se v roce 2011 po zrušení ME v Sosnové rozhodla, že bez „velkého“ rallycrossu nebude. Z finančních i časových důvodů vybíráme vždy jeden závod v roce (2012 Maďarsko, 2013 Maďarsko, 2014 Belgie), a jelikož se tenhle rok v Belgii jelo úplně vše (MS Super Car, ME Super Car, ME Super 1600 a ME Touring Car), padla po roce volba opět na Mettet.
Pro nás, letos bohužel jen ve třech, začal letošní výlet za rallycrossem už ve čtvrtek ráno. V sedm hodin naházet zásoby do auta a vyrazit na téměř tisíc kilometrů dlouhou cestu. Sem tam nějaká zastávka a zhruba po dvanácti hodinách nás naše Alhambra dovezla do ještě prázdného kempu. Následuje klasická procedura – zabrat dobrej flek, zapíchnout vlajku do země, aby všichni viděli, že jsme tu a pokusit se postavit stan, což byl tenhle rok celkem adrenalinový zážitek, vzhledem k větru a dešti. Nakonec se dobrá věc podařila a tak jsme vyrazili do paddocku poprvé pozdravit nejen české jezdce a mechaniky.
Abych pravdu řekl, tak to je jedna z věcí, která nás všechny opravdu baví. Vstřícnost většiny lidí, kteří se kolem rallycrossu motají. Když člověk umí alespoň trošku anglicky, dá se s ním do řeči klidně i taková ikona, jako je Petter Solberg, ale i jeho mechanici a takto to funguje téměř ve všech stanech napříč celým paddockem. Samozřejmě, že během závodů je to omezené soustředěním na výkony, ale před a po se dá říct, že na pokec chytnete kohokoliv chcete. Pro naší bandu je v tomhle ohledu top Andreas Bakkerud, který umí být velice spontánní a vždy, když nás vidí, přijde bez vyzvání pozdravit a poklábosit. První večer tedy ve znamení pozdravů a samozřejmě grilování v prázdném kempu.
Druhý den nějaký ten výlet po Belgii a po návratu opět paddock. Vzhledem k probíhajícím přejímkám už je místy znát houstnoucí atmosféra, ale pro fanouška další skvělá doba. Vidět zblízka práci mechaniků, pokud chcete, klidně vám probíhající práce kdokoliv popíše a vysvětlí. Kromě těch českých bývají v tomhle ohledu hodně ukecaní ve stanu Ulrika Linnemanna. Předvečer závodů už je tábořiště téměř plné a atmosféra bývá super. Nejinak tomu bylo v Maďarském Nyirádu, ale Mettet, vzhledem ke stále vrnící centrále a dostatku elektřiny pro všechny, trošičku vede.
Sobotu i neděli jde popsat jedním slovem. Mnoho z vás, co už jste viděli alespoň „velkou“ Evropu, bude souhlasit. Je to zkrátka MAZEC! Závody jako řemen, zvučná jména a prokládání závodů návštěvami v depu stojí opravdu za to! Sobotní večer byl opět ve znamení velké párty, převážně mezi fanoušky v kempu. Věřte, že v neděli ráno na travnatém svahu už nesedíte s cizími lidmi. Všichni dohromady si užívají závody a fandí se vážně každému, bez rozdílu národnosti. Samozřejmě, Francois Duval měl podporu o chloupek větší.
Po finálových jízdách, které byly opět důkazem, že tenhle sport je pro diváka naprosto dokonalá záležitost, jsme naposledy zamířili za závodníky. Rozloučit se a popřát štěstí. Hlavně tedy Ondymu Smetanovi a Pavlu Vimmerovi. Podat ruku mechanikům, kterých se česky mluvících, pohybuje dost i mimo stany s českými závodníky.
Nezbývalo, než nastavit navigaci Liberec a vyrazit domů. A teď už jen čekat, kam nás kalendář FIA zavane příště…
foto: Zdeněk Bezděkovský
