Pojďme se společně podívat na průběh finského závodu, pojďme se podívat na začátek druhé poloviny sezony. Jezdecké obsazení divize 1 bylo standardní, v divizi 1A se sešla kompletní evropská špička a v „dédvojkách“ si závodníci sáhli na body jen díky pořadatelům, kteří na rychlo sehnali jednoho jezdce. Organizátoři se snažili opravdu hodně, aby byl finský závod kvalitní. V některých okamžicích se však snažili tak moc, že bylo až „přeorganizováno“.
Divize 1
„Déjedničky“ i ve Finsku neutrpěly co do kvality startovního pole. Za Česko nás reprezentoval Pavel Koutný a opravdu si nevedl zle. Pojďme se však podívat na závod pěkně popořadě.
Jelikož byl okruh Kouvola v šampionátu nový, většina jezdců zde byla poprvé. Bylo hodně zajímavé sledovat, jak se jezdci učili a jak hledali nastavení vozu. Někdo zvolil agresivní přístup s efektními smyky, někdo klidnou a vyrovnanou jízdu. Na oko naprosto nemožné určit, kdo je rychlý a kdo ne. Ten kdo zvolil klidnou a na oko pomalou jízdu byl náš Pavel Koutný. Po problémech s poloosou v tréninku by asi nikdo neřekl, že mu bude po prvním dnu patřit šestá příčka. Oproti tomu jízda Andréase Erikssona byla hodně dravá a vypadala rychle. Andréas však skončil až za Koutným. O sobotní drama se postaral René Münnich a Hervé Knapick, kteří měli havárii hned po startu a Münnich z rozjížďky odstoupil. První den jízdu nedokončil ani Mats Öhman, který skončil v kačírku za první zatáčkou. Z pohledu diváka byste na jízdě Matse vůbec nepoznali, že se jedná o vozíčkáře. Opravdu klobouk dolů před tímto pilotem.
V neděli se to napínavými okamžiky jen hemžilo. Andréas Eriksson šel přes střechu a notně poničil svůj vůz. Ludvig Hunsbedt dostal černou vlajku za atak na Dorana. Náš Pavel Koutný se bohužel připletl do strkanice s Hansenem a Jernbergem a odnesla to celá přední náprava. Mechanici pak měli hodně práce, aby stihli Pavlovi vůz opravit. Nakonec se vše podařilo a Pavel startoval ve finále.
Jaké že byly finálové jízdy? Vítězství pro Liama Dorana! Je to vůbec poprvé, co od roku 1992, kdy zvítězil ve Francii Pat Doran, dojel anglický jezdec na prvním místě. Druhý finále dokončil Ludvig Hunsbedt a třetí Stig-Olov Walfridsson. Na čtvrtém místě dojel Kenneth Hansen, když v průběhu finále musel odstoupit pro proraženou pneumatiku. Sverre Isachsen dostal černou vlajku za atak na Hansena a Jernberg se stal obětí pravidla, kdy druhý „ulitý“ start je potrestán vyloučením jezdce.
Náš Pavel Koutný bojoval ve finále B, kde dojel čtvrtý. Pokud vezmeme v potaz, že Pavel v průběhu víkendu třikrát opravoval poloosy a jednou měnil celou uraženou přední nápravu, je to moc hezký výsledek.
Divize 1A
V šestnáctistovkách se sice nesešlo tradičních třicet vozů, ale nejužší evropská špička zde byla. Mohli jsme tak sledovat souboje čtrnácti nejlepších Evropanů. Sobotní část byla pro české reprezentanty ve znamení hledání správného nastavení podvozku. Zdeněk Čermák a Stanislav Šusta dokončili první rozjížďku na devátém, respektive na jedenáctém místě. Nadvláda vozů Renault Clio z dílny Jussiho Pinomäkiho tak pokračovala i zde.
Nedělní závod se obešel bez větších havárií. O přední pozice bojovali jezdci z Ruska. Naši, Zdeněk Čermák a Stanislav Šusta nedokázali najít správné nastavení vozů a tak se museli spokojit s celkovým osmým a dvanáctým místem.
Letos poprvé vyhrál Ildar Rakhmatullin před Timurem Tymerzyanovem a Jussim Pinomäkim. Ve skvělém světle se ve Finsku představil Clemens Meyer, když dokončil na čtvrtém místě. Trať v Kouvole mu vyloženě seděla.
Divize2
Těsně před závodem bylo na startovní listině pouze 7 jezdců. Pořadatelé museli sehnat osmého startujícího Jariho Kokku, aby se ve Finsku udělovaly body. Je zajímavé, že Jari Kokka se objevuje i na startovní listině Super national, tedy v divizi, kde startují třílitrové motory. To, že by tento jezdec na volný trénink v D2 vyměnil motor za dvoulitrový? Nepravděpodobné… Dost ale spekulací. O tom, jak složitá trať v Kouvole je, nás přesvědčil hned v první sérii rozjížděk Lars Enerberg. Během jeho jízdy se třikrát přetočil a to byl taky důvod, proč vítěz posledních dvou závodů ME byl klasifikován až na sedmém místě, tedy posledním. Knut Ove Borseth sice první sérii vyhrál, ale po projetí cílem byl odtažen do parkoviště závodních strojů.
Pojďme se tedy podívat rovnou na finálové jízdy. Raketový start předvedl Derek Tohill a ujal se vedení před Borsethem. Borseth si to však nechtěl nechat líbit a bojoval o první pozici. To se stalo oběma jezdců osudným a dostal se před ně Ole Nottveit. Finále skončilo Nottveit, Borseth, Tohill.
Při ohlédnutí za tímto závodem nám v paměti určitě zůstane, že zde vyhráli jezdci, kterým se jinde zas tak moc nedaří a ti tradičně dobří se potýkali s problémy. Určitě si všichni zapamatují havárii Andréase Erikssona, který šel sám přes střechu a doslova zdemoloval svůj vůz. Jezdci, mechanici, ale i novináři si Finsko budou pamatovat jako „přeorganizovaný“ závod s mouchami nováčka v Mistrovství Evropy...
