V neděli 10. dubna 2011 se letos poprvé sešli na české půdě rallycrossoví jezdci i příznivci. Na autodromu v Sosnové u České Lípy se představili jak jezdci startující pravidelně v seriálech Mezinárodního mistrovství ČR a Zóny střední Evropy, tak i několik „Evropanů“, kteří zde testovali své speciály pro nadcházející sezónu v Mistrovství Evropy. Startovní listina byla tedy velmi zajímavá, navíc doplněná o jezdce Kartcross-Mascomcupu. Jak již jistě všichni víte, od letošní sezony jsou rallycrossové divize přejmenovány, pojďme se tedy poprvé pod novými názvy podívat, co se v jednotlivých třídách na sosnovské trati odehrálo.
SuperCars
V nejsilnější divizi se diváci mohli podle startovní listiny těšit na souboj titánů rallycrossových stájí Patraco a Viacom-racing. Již před startem ale bylo jasné, že na hromy a blesky si budeme muset počkat do dalších závodů. Prvně jmenovaný tým sice nastoupil v nejsilnějším složení s loňskou, Markem Zemanem řízenou, Fiestou ST T16 a fungl novou Fiestou Mk7 Pavla Koutného. Bohužel ale z důvodu problémů se spojkou nemohli nastoupit Ota Výborný s Alešem Mrkáčkem v nových nadupaných Mitsubishi Lancer Evo IX, a do závodu tak nasadili pouze Otu ve starším mišákovi Evo V. Kromě těchto tří se závodu více či méně zúčastnilo dalších 9 závodníků a startovní pole tak čítalo pěkných 12 vozů. Do finálových jízd se jich ale probojovalo pouze 9, protože po technických problémech nezvládli zajet potřebný počet rozjížděk Rakušané Alois Höller a Tristan Ekker, a také Čech Luboš Čížek. B finále se tak zúčastnily pouze 4 speciály, z nichž nejrychlejší byl Polák Piotr Dyjak a postoupil tak do A finále. V něm se vedle sebe do první řady startovního roštu postavili týmoví kolegové Koutný a Zeman, kteří také do finále vyrazili nejrychleji. Po startu se však seřadili v opačném pořadí a tak také projeli cílem. První tedy byl úřadující republikový šampion Marek Zeman, druhý evropský matador Pavel Koutný, který zde kvalitně otestoval svůj nádherný nový stroj Ford Fiesta Mk7. Na třetím místě dorazil zaslouženě Rakušan Jürgen Weiss, který po celý den předváděl velmi dobré výkony a od minulé sezony zaznamenal výrazný pokrok. Hned za ním dojel Otakar Výborný následovaný Piotrem Dyjakem. Cíl bohužel po technických problémech neviděl Marcin Wicik.
Super 1600
V šestnáctistovkách se divákům v Sosnové představilo nejvíce zástupců širší evropské špičky, řada z nich zde navíc testovala své nově postavené speciály. Velkou škodou bylo, že na závody nedorazili mladí dravci Václav Veverka jr. a Jan Skála. Startovní pole tak pro tento závod čítalo 11 jezdců. V první rozjížďce zde představil Zdeněk Čermák ve velmi dobrém světle svou novou Škodu Fabii MKII, se kterou zbytek startovního pole porazil rozdílem třídy. Bohužel ve druhé rozjížďce se Zdeňkovi hned po startu vysypala převodovka, a tak mají u Čermáků ještě na novém autě co vychytávat. Stejně tak potřebný počet rozjížděk pro postup do finále nezvládl zajet další „Evropan“ Ondra Smetana. V B finále, tak stejně jako v SuperCars, startovaly pouze 4 vozy, z nichž k velké radosti českých fanoušků postoupila do A finále Míša Kalná. První řadu na startu A finále zabraly pro tento mistrák netradičně dva skvěle připravené vozy Volkswagen Polo. Na Pole Position se překvapivě postavil nováček této divize Krzysztof Skorupski, který loni závodil v polské národní třídě Klasa Narodowa s malým Fiatem Seicento. Vedle něho zaujal místo Rakušan Christian Petrakovits, který letos ohlásil útok na A finále také v Mistrovství Evropy. Do druhé řady se vedle sebe postavili náš Jaroslav Kalný a Maďar Zsolt Orszák, kteří pro letošní sezonu také připravili nové vozy. Tito dva svedli velký souboj hned po startu (ze kterého se bohužel neodlepila Fabie Petra Bílka) a oba na něj také doplatili. Maďarský závodník defektem obou předních pneumatik a auto Jardy Kalného se do konce finálové jízdy také nechovalo tak, jak by od nového vozu Peugeot 207 všichni očekávali. Nebudeme zde Zsolta soudit, o tom, že souboj nebyl úplně košer, ale svědčí i diskuse obou závodníků po dojetí finále. Na neštěstí otce ale vydělala dcera Míša a dojela si po postupu z B finále pro skvělé 3. místo. Druhé místo obsadil Christian Petrakovits, pro senzační vítězství si ve svém prvním závodě v nové divizi a s novým autem dojel Krzysztof Skorupski.
SuperNationals
V této divizi se jako tradičně představilo nejvíce aut. Díky tomu se zde také jely hned čtyři finálové jízdy. Finále D vyhrál po celodenním laborování s obutím svého stařičkého Golfu Richard Förster. Postoupil tak společně s Fabianem Ohrfandlem do céčkového finále. V něm Richard divákům dokázal, že se svým týmem našli obutí skutečně optimální a také C finále vyhrál a postoupil dále. Z béčkového finále si pozici na startovním roštu finále A s přehledem vyjel Jiří Kazil. Na startu poslední finálové jízdy v této divizi se tak sešli jezdci Freudenthaler, Častoral, Hurt, Havlík, Bittman a Kazil. Start A finále se vůbec nepovedl zkušenému Romanu Častoralovi a po první ostré zatáčce se propadl dokonce na poslední místo startovního pole. Díky svým zkušenostem se ale v průběhu závodu propracoval až na konečné třetí místo. Na druhém místě, které je mu zřejmě souzené, skončil se svými Citroënem Tomáš Hurt a pro vítězství si po celodenním bezchybném výkonu dojel Rakušan Klaus Freudenthaler. Vypadá to, že Romanovi Častoralovi vyrostl další zdatný konkurent, a tak bude mít obhajobu titulu v tomto roce znovu ještě těžší.
KartCross
V KartCross-Mascomcupu startovalo od první rozjížďky neuvěřitelných 15 jezdců a ačkoliv to na trati vždy po startu hučelo jako v úle, věřte, že to nebyl žádný med. Naopak, bylo to pořádné maso. Jako první se o tom, při děsivě vypadajícím karambolu ve druhé rozjížďce, přesvědčil navrátilec do kokpitu závodního speciálu - Tomáš Racek, který se v posledním kole vyhýbal stojícímu vozu Petra Nováka, jenž dostal hodiny. Novák se však v tu nejméně vhodnou dobu pohnul Rackovi přímo do cesty, což vedlo v plné rychlosti k čelní stopce. Po dvou saltech vpřed, pak mohl být Tomáš rád, že ze srážky vyvázl „jen“ s otlačeninami od pásů a notně poničeným Kartem. Bez kontaktů se neobešla ani finálová jízda, jíž se krom Tomáše Racka nezúčastnil ani v barvách „dakarského“ KM Racing Teamu startující Jakub Mrvka. První větší kolizi zaznamenala finálová jízda hned v první zatáčce, kde doplatilo hned několik jezdců na zadní náhony svých Kartů a hodinami tak komplikovali život nažhaveným závodníkům za sebou. Další strkaná se konala opět po hodinách pod sosnovským mostem, kdy, podobně jako v případě vážné kolize z druhé rozjížďky, se závodník po hodinách rozjížděl v momentě, kdy ho míjel rozjetý Robert Vítek. Tentokrát se naštěstí žádné kotrmelce nekonaly a odneslo to „pouze“ zavěšení, což ovšem pro Roberta znamenalo konec závodu. Tyto finálové strkanice měly ještě dohru u zeleného stolu, kdy černé vlajky dostali Roman Zwiefelhofer a Jiří Rezek. Finalovou jízdu vyhrál po bojích do posledních metrů Ondřej Šlechta, druhý skončil Jan Kuneš a bronz si z tohoto závodu odnesl Sláva Ducháček. Závěrem je dobré říci, že tyto závody jsou velmi atraktivní pro diváky a pravděpodobně i závodníky, je třeba si ale uvědomit, že tak velký počet aut na trati s sebou nese také velké riziko. Z toho důvodu by bylo dobré, aby účastníci tohoto poháru byli dobře poučeni o tom, jak se na trati v kritických okamžicích chovat! Čekat na to, až nasbírají zkušenosti, by mohlo mít fatální následky.
