Očekávaná změna ve světovém rallycrossu si dávala docela na čas. Ohlášený start ve Švédsku byl přesunut na Nürburgring. Jenže ani to časově nevyšlo, německý závod byl přesunut na závěr sezony, a tak premiéra proběhla až v polovině srpna v norském Hellu. Týden před závodem proběhly první ostré testy elektrických aut ve švédském Höljes. "Všichni byli plni očekávání. První, co mě překvapilo, bylo chování vozu ve vyšších rychlostech. Řekněme od 100 km/h až po 180 km/h. Bylo to dáno i tím, že se nemusíte soustředit na řazení. Samozřejmě jsem věděl, že vůz bude velmi rychlý po startu, ale to byly vozy divize Supercar také," popsal své první pocity Johan Kristoffersson. Elektrická auta disponující na každé nápravě jedním elektromotorem mají výkon přes 500 kW (800 koní). Fungují nezávisle na sobě. "Na začátku to bylo docela ošidné, najít správné nastavení výkonu a jak správně s vozem zacházet. Trochu jsem musel změnit svůj jezdecký styl. Pomohly mi předchozí zkušenosti z okruhů, kde jsem řídil vozy jak s předním tak se zadním náhonem, následně i z rally a rallycrossu, protože jsem v minulých sezonách nejezdil jen s jedním autem. Na všechno bylo ale strašně málo času. Velmi důležitá byla komunikace s inženýrem. V první řadě jsme chtěli mít auto co nejrychlejší a následně ho přizpůsobit mému jezdeckému stylu," vysvětlil Kristoffersson.
Zatímco ostatní se rozhodli zastavět elektrický kit, který všem týmům dodává rakouská společnost Kreisel, do stávajících aut, v týmu KMS šli cestou nových vozů Volkswagen Polo R5. "Mám velkou důvěru ve svůj tým, který má mnoho zkušeností s vozem kategorie R5. Ale čím dále jsme se stavbou auta byli, tím více přibývalo změn a nových nevyzkoušených dílů, u kterých nebyla zaručena spolehlivost. To mě trochu znepokojovalo. Od standardního pola je toto auto hodně vzdálené. Kdyby záleželo před startem sezony jen na mně, vydal bych se spíše cestou ostatních týmů. Tedy s autem, které dokonale znám," řekl Kristoffersson. Jenže zkušenosti lidí od Volkswagenu Motorsport mu daly do ruky opravdu skvělé auto. Druhý závod v Barceloně, při kterém stvrdil zisk titulu, jezdil o vteřinu rychleji než všichni ostatní. "Byl to skvělý pocit ukázat sílu a všechny přednosti, to je sen každého jezdce mít k dispozici takový vůz,“ dodal.
Předpisy v případě, že stavíte auto z klasického vozu divize Supercar jsou jiné, než když se rozhodnete pro zástavbu do vozu kategorie R5. "Rallycrossové auto může být více odlehčeno. Ale jak jsem řekl, měl jsem plnou důvěru v naše lidi, kteří auto postavili a navrhli, a myslím, že i s tím omezeným množstvím testů, které jsme měli, jsme rychle našli velmi dobré nastavení pro závod. Vzhledem k tomu, že pohon mají víceméně všichni stejný, je správné nastavení klíčové. Navíc tým Hansen má mnoho zkušeností se stavbou aut a k tomu ještě zůstali u auta, které výborně znají. Takže před startem sezony tu bylo několik neznámých," uvedl Johan Kristoffersson.
Zajímavé je také srovnání jezdeckých stylů obou jezdců týmu Kristoffersson Motorsport. Oproti Kristofferssonovi je totiž Ole Christian Veiby soutěžní jezdec se zkušenostmi a starty v rallyovém mistrovství světa. „Ole Christian má rád, když je vůz dynamický nebo neklidnější a může ho korigovat. Já se rád pohybuji na hraně gripu nebo spíše pod ní. On je totiž zvyklý na měnící se podmínky, které se v rallycrossu také mění, ale ne tak často jako v rally. Ale učí se rychle. Problém s tí měl i Petter (Solberg)a i když byl už starší, zvládl se přizpůsobit. Vzpomínám si na rok 2017, kdy v Lohéacu Petter v semifinále na mokru doslova letěl. Takže na změnu jezdeckého stylu není nikdy pozdě,“ vysvětlil Kristoffersson.
Vzhledem ke zpoždění šly závody velmi rychle za sebou. Kromě prvního závodu v Norsku a posledního na Nürburgringu se všude jely dva závody během jediného víkendu. "Osobně jsem se letos vyvaroval větších chyb a všechny závody odjel konzistentně. Napínavé byly oba závody v Lotyšsku, protože po startu se vedení ujali bratři Hansenové, ale nakonec se mi podařilo oba závody vyhrát. Tam se ukázala skvělá týmová strategie. Pro tým byly nejtěžší závody v portugalském Montalegre a také v Barceloně protože mechanici museli měnit baterii na druhém týmovém autě Ole Christiana Veibyho," prohlásil Kristoffersson. V sezoně dokázal vyhrát osm závodů z deseti. Porazit ho dokázal jen v Portugalsku Niclas Grönholm (o výsledku rozhodli sportovní komisaři, kteří vítězného Kristofferssona penalizovali za kontakt s Hansenem) a v Barceloně Timmy Hansen.
V posledních letech se špička startovního pole ve světovém šampionátu ustálila. Samozřejmě tu chybí jména jako Petter Solberg, Sebastien Loeb, Mattias Ekström nebo Ken Block. To ovšem vůbec nesnižuje kvalitu šampionátu. "Bylo by hezké mít na startu další jezdce a hvězdná jména. Konkurence je ovšem velká a není jednoduché se udržet na vrcholu."
Nová sezona odstartuje opět až v polovině příštího roku. Na optimalizaci a důkladné vyladění je dostatek času. "Řadu věcí, který bychom normálně v závodě nezkoušeli, jsme testovali už v Barceloně a pokračovali i na Nürburgringu. S jistotou zisku titulu jsme mohli být na mém autě trochu odvážní," prozradil Kristoffersson. V přípravě na příští sezonu by měl pokračovat v off-roadovém seriálu Extreme E a nevyloučil ani starty v rally.
