Začátek sezony vždy provokuje ke spekulacím o favoritech, prognózách o nových vozech, bývá plný očekávání. Portugalský závod, tedy ten úvodní již mnohé napověděl. Francie pak měla šampionát rozehrát na plné pecky. Ti závodníci, kteří v Montalegre chyběli, většinou do Francie dorazili a tak měla být ruleta kompletní.
Rozhodně se očekávalo teplejší počasí. Předpověď se nenaplnila a studený vítr bičoval celý víkend téměř 35 000 diváků. Na druhou stranu se na trati v mnoha okamžicích odehrávala taková dramata, že studený vítr plnil vděčně roli chladiče rozvášněných davů. Zejména místní, francouzští závodníci nalévali ochozům adrenalin v nezvladatelných dávkách. Jedním příkladem za všechny může být souboj Davy Jeannyho s Liamem Doranem. Prostě si zkuste představit cca 500 m dlouhou šotolinovou rovinu, která končí skokem, za nímž je hned pravá ostrá zatáčka. Průběh závodu ukazoval, že právě v tomto místě je dostatek prostoru jen na 1 auto. Ovšem Liam a Davy se tam v ukrutné rychlosti vešli oba dva. Svodidla si oddechla, když se tam závodníci vměstnali doslova na milimetry.
Divize 2
Depem stále putují diskuse nad atraktivitou této divize. Jsou skupiny, které již přijaly divizi jako plnokrevnou, ale stále ještě občas slyšíte názor o tom, že je to od FIA krok špatným směrem. Zachováte-li si objektivní náhled, je třeba říci, že kvalita závodění této divize již předčila očekávání a v mnohých směrech překonala podívanou té staré „enkové“ divize. Sami závodníci D2 se pak netají tím, že zrodem nové specifikace, zmizela definitivně alespoň trochu finančně dostupná divize.
Jako na houpačce vypadaly výsledky. Jednu stálici tu však máme. Pokud Knut Ove Borsethovi funguje auto, jak má, nedá se dostihnout. Za ním už to tak jednoznačné není. Častoral, Kenis, Nottveit, Enerberg, Sterkens, Royras, Tohill. To všechno jsou jména kandidátů na stupně vítězů. Vyrovnaní soupeři nabízí báječnou podívanou na těsné souboje. Ve Francii byl nejúspěšnějším finalistou „Áčka“ Borseth. 17 bodů za místo druhé urval Nottveit na voze po Per Niclas Löövovi a třetí Guino Kenis. Romana Častorala už od prvního závodu trápí elektronika motoru. Auto má jinak velký potenciál, v brzké době se tedy dá očekávat Romanův útok na stupně nejvyšší.
Viktor Mužík si musel nejprve po cestě do Francie poradit s ložiskem na kole u své odtahovky. Situaci zvládl, nyní je již na cestě domů. Závod mu vyšel podle představ. Na to, že auto Mazda RX8 Dušana Breichy ještě zdaleka není nářadím do boje, si Viktor nepočínal zle.
Motor Josefa Ira prošel po nevydařené premiéře v Sosnové zásadní rekonstrukcí. Přesto však, jako již tradičně, nebylo dost času na odzkoušení motoru před závodem. Josef tak jel bez otáčkoměru a bez ukazatele teploty vody. Protože se mu nelíbil chod motoru ve třetí rundě, raději ani do finále „C“, které se v této divizi jelo asi historicky poprvé, nenastoupil.
Takže zde vidíte první kapitolu českého Waterloo. Romanovi, Josefovi ani Viktorovi se nepoštěstilo, aby mohli ukázat vše, co v nich dřímá.
Divize 1A
Zažili jsme nejkrutější začátek závodu, jaký si jen můžeme představit. Václav Veverka, který se svým teamem do poslední chvíle připravoval vůz, aby nakonec odcestoval s jiným, tím slabším, se svezl jen jedno kolo prvního volného tréninku. Má cenu tohle ještě komentovat?
Zdálo se, že taktovku divize budou držet místní borci. Obrovským, z nebes spadlým, pro všechny šokujícím překvapením pak bylo vítězství Jaroslava Kalného v měřeném tréninku. Inu mechanik Václav Blažek a Pavel Novotný dokázali po „volňáku“ nastavit podvozek tak, aby Jardovi sedlo auto do ruky. Co je to platné, když nedělní část závodu se ke Kalnému otočila zády. Napřed byl atakován hned po startu, odnesl to závěs levého zadního kola a v poslední rozjížďce praskl kloub u kola. Bylo dobojováno.
Přeci však jednu radost ze života máme. Českou štafetu divize přes nemalé potíže s elektrikou držel Zdeněk Čermák a postupným zrychlováním se probojoval přímo do finále A. Zde svedl několik překrásných soubojů, aby dovezl ďábla na dveřích své fabie do cíle na 5. místě. Finále A se odehrávalo kompletně v červenomodrobílých trikolorách. Bylo totiž Francouzsko- Rusko- České. Nakonec bylo vítězné pro Francii. Mladý Bossard, tedy Steven nedal nikomu šanci a neohroženě zvítězil. Druhý Timur Timerzyanov a třetí Ildar Rakhmatullin. Ruskou trojici doplňoval ještě z „Béčka“ postoupivší Leganov. Trochu jsme čekali tradiční ruský útočný nástup, ale tentokrát se to obešlo bez něj.
Kontroverzně vyznívá rozhodnutí komisařů, kteří ve finále C „nabídli“ Ondymu Smetanovi černý prapor. Před ním jedoucí Francouz udělal chybu, kterou se snažil napravit tím, že Ondu zavřel. Byl z toho kontakt, po sléze napomenutí pro Smetanu a nakonec diskvalifikace. Ani české zastoupení v podobě sportovního komisaře nepomohlo.
Pavel Vimmer. Závodník, který to prostě musí mít. I přesto, že se ve Francii očekávala velká konkurence, neváhal vyrazit s předloňským motorem, když jeho poslední model skončil v Sosnové. Jak se ukázalo, technika jde v této divizi kupředu opravdu rychle a 3 roky stará pohonná jednotka nyní opravdu nestačí. I tak byl na Pavlovo závodění hezký pohled.
Další kapitola českého trápení s malou výjimkou Zdeňka Čermáka jest také napsána.
Divize 1
Na kerlabské trati byl na monstra D1 hodně dobrý pohled. Nechyběly pasáže rychlé, kluzké, ani technické. I v této divizi znepříjemňovali pravidelným účastníkům ME závodníci Francie, které již na dalších evropských kláních s největší pravděpodobností neuvidíme. Jeanney, Theuil, Grosset, Laboulle jsou borci, kteří kromě toho, že skvěle znají domácí trať, ještě disponují výbornou technikou a kuráží. Davy je hnaly kupředu a neděle se jela ve znamení Francie proti všem. Nedělní části se bohužel opět nedočkali čeští závodníci. Pavel Koutný doplatil na nesvědomitost motorářů. Závod měl rozjetý na výbornou, ovšem… Hned po rozjížďce řekl motor: „Jedeme domů“. Ani Romanu Zwiefelhoferovi se nevyhnuli drobné komplikace při jeho premiérovém vystoupení na ME, a tak kompletní team PATRACO odcestoval do Čech.
K překvapením této divize rozhodně patří Liam Doran. Tenhle mladý chlapík si počíná opravdu odvážně a školí jednoho matadora za druhým. Dalo by se poznamenat, že pochodeň dosavadního letošního vývoje divize drží Jernberg a Isachsen. Jejich vozy jakoby byly o krok dál. Liam je pak asi jediným, který s nimi drží krok, ba dokonce je dokáže i porážet.
Jeden z nejkrásnějších soubojů víkendu nabídl Sverre Isachsen a Michael Jernberg. Hned po startu šel Sverre do Jokeru, zatímco na čele jedoucí Michael naháněl atakován Doranem cenné setinky. V posledním kole vjel Michael do Jokeru, aby se na výjezdu z něj sjel právě s Isachsenem. Lamináty odletovaly, třenice obrovská... V cíli: Jernberg, Isachsen, Doran.
Další závodem bude anglický Lydden, jedoucí se 30 - 31. května. Sledujte s námi i nadále LIVE další vývoj evropských bojů...
